Berounka - Den druhy

Rano ve skryjich bylo sice zamracene, ale destik, ktery se vytrvale hlasil o slovo v noci, si rano dal pohov.
Po snidani jsme se sly podivat k rece - tam kde vcera byla melcinka tak pet centimetru vody, slo dnes skoro potopit list padla. I presto vsak voda nenabirala moc velkou rychlost a tak jsme se vydali na cestu, ale ochuzeni o Petra, ktery se rozhodl, ze si preci jen zraneni na noze necha zasit.
Jeho lod jsme si privazali do vleku za tu nasi a uhaneli po proudu.
V roztokach jsme se vylodili a zase se auty ruzne porozvazeli k tem, co jsme nechali nekde cestou.
Po prijezdu do prahy jsme skocili na rychlou vecu a pak huraa do postele - v hospode uz jsme zacali usinat.